Jezdecke potřeby EquTex

Kolik to stojí – a stojí to za to? díl třetí

Kolik to stojí – a stojí to za to?
díl třetí – KŘEMELINA
 
Návrhy na kvalitní křemelinu pro koně Stiefel, St. Hippolyt, Dromy
 
Při řešení zdravotních neduhů svých koní se řada z nás snaží jít nefarmakologickou cestou. Důvody mohou být různé, třeba stále rostoucí rezistence proti odčervovacím prostředkům i antibiotikům nebo snaha hledat přírodní alternativy pro jejich šetrnost či přirozenost. Stojí to za to? Věda k takovým podnětům většinou není netečná.
 
Dnes se podíváme na křemelinu a vezmeme to trochu zeširoka. Začneme od druhohor. Křemelinu tvoří zkamenělé schránky rozsivek. To jsou jednobuněčné řasy žijící v mořské i sladké vodě. Mají křemičitou buněčnou stěnu a patří mezi nejrozšířenější živé organismy naší planety. Rozsivek je mnoho druhů, jejich výskyt je závislý na biotopu. Tato rozmanitost je užitečná v kriminalistice, podle specifik řas zachycených na těle lze určit místo utonutí. A podobně, v závislosti na rodu rozsivek, okolním prostředím a tektonice, je rozmanitá také křemelina.
 
Často bývá nazývána „diatomitem“, slovem ne náhodou podobným dynamitu. Byl to slavný Alfréd Nobel, kdo zjistil, že jedinečná struktura křemeliny poskytuje možnost pracovat s nestabilním nitroglycerinem. Tím ale její kontroverzní historie nekončí. Směs křemeliny a kyanovodíku se za první světové války používala k odvšivení uniforem. Za druhé světové války byla podobná směs zvaná Cyklon B použita k usmrcení 6 milionu Židů a spousty dalších lidí, dle nacistů, „nevhodné“ rasy a národnosti.
 
Křemelina je jemnozrnný a velmi porézní sediment světle šedé, nazelenalé až okrové barvy. Barevnost svědčí o její čistotě nebo přítomnosti minerálních příměsí. Chemicky je to velmi inertní materiál, to znamená, že nereaguje se svým okolím, plyny ani kyselinami. Má také vynikající izolační vlastnosti a vysokou absorpčním schopnost.
 
To všechno ji předurčuje k použití při řešení ekologických katastrof, ale také ve filtrech. Kromě vody ve vašem bazénu čistí i pitnou vodu, filtrujeme přes ní pivo, víno nebo oleje. Široké využití má v zemědělství, kde je užívána jako přírodní insekticid. Proti hmyzím škůdcům bývá aplikována také ve skladech, stájích nebo na srsti zvířat. Její účinnost spočívá v tom, že ostrými hranami rozruší povrchové tkáně hmyzu a současně díky svým absorpčním schopnostem vysaje dostupnou tekutinu v místě zranění. Tím hmyz v podstatě vysuší.
 
Pro filtrační účely se křemelina čistí žárem. Tento proces se nazývá KALCINACE. Při zahřátí až na 1000 °C se spálí organické zbytky a prach, ale změní se také struktura křemeliny – z amorfní (nepravidelné, nahodilé) na KRYSTALICKOU. Tato forma bývá označována za rizikovou v případě vdechnutí.
 
Podíváte-li se na bezpečnostní list kalcinované křemeliny komerčně určené na filtraci, https://www.vinarskepotreby.cz/.../b815a808-5058-4494...
najdete upozornění na riziko plicní fibrózy a odkazy na její karcinogennost. Opírá se o evidenci zvýšeného úmrtí na plicní nemoci a rakovinu plic pracovníků těžebního průmyslu v Kalifornii: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11119633/
 
U lidí, kteří při práci dlouhodobě přicházeli do styku s kalcinovanou křemelinou, se také objevuje výskyt systémové sklerózy https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20605509/
Těžké případy silikózy byly zapříčiněny obsahem křemeliny v zubním alginátu. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32624564/
Ale aby to nebylo tak jednoznačné, existují také studie, které tyto závěry zpochybňují. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4509483/
Existují studie na králících nebo potkanech vystavených kalcinované křemelině, které nezaznamenaly zdravotní komplikace.
 
Nicméně, kalcinovaná křemelina byla německou komisí MAK klasifikován jako lidský karcinogen (kategorie A1) a agentura IARC tuto klasifikaci potvrdila.
 
Tolik o negativních účincích, ale jak to vypadá se zdravotními benefity?
Evropská komise schválila křemelinu jako krmný doplněk: https://ec.europa.eu/.../search/details/POL-FEED-IMPORT-274
Je schválena také jako doplněk lidské stravy. Nic to ale nevypovídá o tom, jestli prospívá. Jen ujišťuje, že by po požití neměla uškodit.
 
Křemelina bývá často označována za přírodní antiparazitikum. Platí to v případě vnějších parazitů, polních či stájových škůdců. Tam je křemelina účinným pomocníkem. Žádná studie na lidech nebo koních však tyto účinky neprokázala v případě vnitřních parazitů. Jedna ze studií je k dispozici zde https://digitalcommons.tamuc.edu/cgi/viewcontent.cgi...Můžete najít několik studií, které vyhodnotily podávání křemeliny u malých přežvýkavců jako účinné, a dokonce přínosné pro jejich zdraví. Doporučuji však tento článek: https://vet360.vetlink.co.za/diatomaceous-earth-role.../který je racionálně vyhodnocuje. Vezmeme-li v úvahu mechanismus, kterým křemelina hubí vnější škůdce, je výsledek docela logický. Těžko může dojít k vysušení plochého či oblého červa ve střevech, kde je vlhkosti spousta. Pokud by měla křemelina schopnost fatálně dospělé cizopasníky poškodit, zřejmě by také způsobila léze na sliznici trávicího ústrojí; a to se naštěstí neděje.
 
Dále se říká, že křemelina přispívá k pevnosti kostí. Jak se ale píše výše, je tato usazenina velmi inertní a většina se jí nedotčená vyloučí. Ani tento benefit se proto neprokázal. Co se týče jejího potenciálu jako zdroj dalších mikroprvků, může být zdrojem těch minerálů, které ji „ušpiní“. To ale neznamená vždy výhodu. Potravinová inspekce odhalila v křemelině i škodlivý obsah olova a hliníku. Takže pozor: víme určitě, co vlastně krmíme?
 
Nejcennějším prokázaným benefitem křemeliny u lidí je její schopnost snižovat cholesterol v krevním séru a zlepšovat metabolismus lipidů. Je ale otázkou, jak by se tato vlastnost dala využít v krmivářství koní. Za zvážení by asi stálo řešení obezity.
 
Další možné potenciály křemeliny se zkoumají. Některé studie ukazují, že by mohla být nápomocna jako vyvazovač mykotoxinů. Zajímavé studie v tomto směru proběhly na drůbeži. Komplexní shrnutí poskytuje tento článek: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6466221/
 
Abychom se vrátili k otázce na začátku článku: Stojí to za to? Zatím toho hodně nevíme. Pokud se rozhodnete zařadit ji do krmné dávky, volila bych NEkalcinovanou amorfní křemelinu v co nejsvětlejší barvě. Respiračních problémů u koní přibývá, nešla bych jim naproti. A co vy? Krmíte křemelinu? A víte jakou?
 
Obrázky ke článku nám opět vygenerovala AI Midjourney. Není známo, zda Alfréd Nobel jezdil na koni, ale fikce je to pěkná. 🙂
 
Článek na na blog vytvořila Alena Kučerová